Dyslexie očima maminky: Když písmenka tančí

Tagy: dyslexie, porucha, výchova
Kategorie: vývojové poruchy

Jmenuji se Petra a jsem maminkou sedmileté Elišky, která má dyslexii. Když nám ve školce poprvé naznačili, že by Eliška mohla mít „nějaké ty potíže s písmenky“, vůbec jsem netušila, co to obnáší. Dnes už vím, že dyslexie není lenost ani nedostatek inteligence – je to jen jiný způsob, jakým mozek pracuje. Pokud i vy hledáte odpovědi, pojďte se mnou nahlédnout do světa, kde písmenka občas mění tvar, slova mizí a čtení je někdy jako luštění šifer.

Co je to dyslexie?

Dyslexie je specifická porucha učení, která ovlivňuje především čtení, psaní a někdy i mluvený projev. Neznamená to, že je dítě méně chytré – naopak, mnoho dyslektiků je velmi kreativních a bystrých. Jen jejich mozek zpracovává písmena a slova trochu jinak.

Jak se dyslexie projevuje?

U Elišky to vypadalo takto:

  • Pletla si podobná písmena (b/d, p/q, m/n).
  • Četla pomalu a s chybami, často „hádala“ slova podle prvních písmen.
  • Vynechávala nebo přidávala písmena („pes“ četla jako „spa“).
  • Unavovala se při čtení, i krátký text byl pro ni náročný.
  • Měla problém porozumět přečtenému, i když jednotlivá slova zvládla.

„Mami, já jsem hloupá?“ – Emoční stránka dyslexie

Nejbolestivější pro mě bylo, když Eliška po neúspěchu ve škole plakala a říkala: „Proč to ostatní děti zvládají a já ne?“ Dyslexie totiž často přináší:

  • Frustraci – dítě se snaží, ale výsledky nepřicházejí.
  • Nízké sebevědomí – může mít pocit, že je „pomalé“ nebo „horší“.
  • Strach ze čtení nahlas (obzvlášť před třídou).

Důležité je dítěti vysvětlit, že dyslexie není jeho chyba. Já Elišce říkám: „Tvůj mozek je jako speciální počítač – jen potřebuje jiný návod k použití.“

Jak jsme začali pracovat na zlepšení

1. Diagnostika – kde hledat pomoc?

  • Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) – udělají testy a potvrdí diagnózu.
  • Speciální pedagog nebo logoped – pomohou s nácvikem čtení.
  • Individuální vzdělávací plán (IVP) – škola může upravit výuku (např. více času na čtení).

2. Metody, které nám pomohly

  • Multisenzoriální učení – spojení písmen s pohybem (kreslení do písku, skládání kostek).
  • Čtení po malých částech – krátké texty s obrázky.
  • Audioknihy – Eliška poslouchá příběhy a pak o nich vypráví.
  • Hry se slovy – pexeso s písmeny, básničky, písničky.

3. Podpora doma – co funguje?

  • Trpělivost – nekřičet, když se nedaří.
  • Pozitivní motivace – chválit i malé pokroky.
  • Spolupráce se školou – učitelé by měli vědět, jak dítěti pomoci.

Slavní dyslektici – aby věděla, že není sama

Když Elišku trápí, že „to nezvládá“, připomínám jí, že mnoho úspěšných lidí mělo stejný problém:

  • Albert Einstein (geniální fyzik)
  • Walt Disney (tvůrce Mickeyho Mouse)
  • Agatha Christie (slavná spisovatelka)
  • Tom Cruise (hollywoodský herec)

„Dyslexie tě neomezuje – jen tě nutí hledat vlastní cesty,“ říkám jí.

Co bych vzkázala ostatním maminkám?

  1. Neobviňujte se. Dyslexie není důsledek špatné výchovy.
  2. Hledejte odborníky. Správná podpora změní vše.
  3. Věřte svému dítěti. Dyslexie neznamená, že nebude úspěšné.
  4. Buďte trpěliví. Někdy stačí jen obejmout a říct: „Víš, že na to přijdeš. Jsem na tebe pyšná.“
Dyslexie očima maminky

Eliška teď čte lépe. Pořád dělá chyby, ale už se nesnaží schovat do kouta. Vím, že její cesta bude mít výzvy, ale věřím, že díky podpoře najde způsob, jak čtení a psaní zvládnout – po svém.

A pokud i vy prožíváte něco podobného – nejste v tom samy. 💛